DOBRÉ VĚDĚT

Chci se připravit na plánovaný císařský řez

Co je to císařský řez?

Provádí se pouze v indikovaných případech při ohrožení zdraví nebo života matky či dítěte či v situacích, kdy vaginální porod není možný. Během porodu je miminko vybaveno řezem, který je veden přes břišní a děložní stěnu.

Císařský řez je jedna z nejčastějších porodnických operací, který se řadí mezi tzv. velké břišní operace. Název je nejspíše odvozen z latinského slova caedere – tedy „řezat“, nikoli od „císař“.

Kolik se u nás dělá císařských řezů?

V České republice končí císařským řezem každé čtvrté těhotenství, v roce 2021 to bylo 25,8 %. Mnoha žen se dotkne během života opakovaně.

Zhruba třetina sekcí nastává neplánovaně během těhotenství nebo v průběhu porodu z různých méně či více akutních důvodů. Zbylé dvě třetiny jsou plánovány dopředu na základě lékařské indikace.

Podíl císařských řezů se liší napříč různými zeměmi.

Jaké jsou důvody plánovaných císařských řezů?

Ideální polohou, kterou by mělo miminko v děloze před porodem zaujmout, je poloha podélná – hlavičkou dolů.
Stává se ale, že k této poloze v konci těhotenství nedojde a miminko je v děloze uložené v některé z tzv. nepravidelných poloh. Nejčastěji se jedná o polohu koncem pánevním, kdy miminko na děložní hrdlo nenaléhá hlavičkou, ale zadečkem či kolínkem nebo nožičkou.
Poloha koncem pánevním je velmi častým důvodem provedení císařského, v mnoha porodnicích lze ale rodit vaginálně i v takové situaci, případně podstoupit pokus o zevní obrat na hlavičku.
Jiné polohy plodu – šikmá nebo příčná, se vyskytují sice méně často, ale musí se řešit císařským řezem vždy, pokud není možná jejich úprava pomocí zevních hmatů.
Přestože většina vícečetných těhotenství je v Česku zakončena císařským řezem, existují případy, kdy je vaginální porod možný. Jedná se o situace, kdy mají obě miminka svoji placentu (tzv. bi-bi), a výjimečně i mono-bi, kdy je placenta společná.
Záleží také na poloze prvního miminka, mělo by být uloženo hlavičkou směrem k děložnímu hrdlu.
O způsobu porodu rozhodují ale i mnohé další faktory, např. vzájemná poloha miminek, jejich váha, symetrie, typ vícečetné gravidity nebo specifické komplikace takových těhotenství. Rozhodně se vyplatí zeptat se na zkušenost vybraného pracoviště s porody vícečetných těhotenství a řešení jejich komplikací. Čím více takových porodů na pracovišti proběhne, tím větší je jejich zkušenost.
Porod trojčat je vždy veden císařským řezem.
Rozhodnutí o císařském řezu v případě komplikace těhotenství je vesměs v rukou lékaře, situace by vám ale měla být srozumitelně vysvětlena.
V některých kritických situacích nezbývá čas na vyvolání porodu a těhotenství se musí ukončit co nejdříve, např. v případě eklampsie, prudce se zhoršující preeklampsie či HELLP syndromu.
Rovněž poloha koncem pánevním bývá u předčasných porodů častější a o způsobu porodu rozhoduje mimo jiné i váha plodu.
V případě vcestné placenty (placenta praevia), kdy placenta částečně nebo úplně překrývá děložní branku, je nutný klidový režim ze strany ženy (hrozí předčasné odloučení placenty) a většinou je indikován císařský řez. Výkon by měl být plánovaný a operace by měla být provedena dříve než v termínu porodu.
Polohu placenty určuje ultrazvukové vyšetření, diagnostika placenta praevia by vždy měla přijít až v závěrečných týdnech těhotenství.
Pokud se na ultrazvuku v polovině těhotenství ukáže tzv. nízká poloha nasedání placenty, je možné, že se v následujících týdnech placenta vytáhne do obvyklejší polohy a vaginální porod bude možný.
Těhotenství v myomatózní děloze může být být spojeno s vyšším rizikem krvácení či předčasným porodem, horší funkcí dělohy při porodu a tedy častější nutností císařského řezu.
Vždy ale závisí na zdravotním stavu konkrétní ženy, rozhodně neplatí, že děložní myomy znamenají automaticky císařský řez.
Vrozené vady dělohy jsou relativně časté a zdaleka ne všechny znemožňují vaginální porod.
Z důvodu zvýšeného rizika u matky i u dítěte je každé těhotenství s podezřením na rozvoj preeklampsie ze strany lékařů intenzivně sledováno. S preeklampsií se pojí vyšší výskyt souvisejících komplikací, jako je abrupce placenty či růstová retardace plodu.
Častěji je takové těhotenství ukončeno císařským řezem, případně je indikovaná indukce před termínem porodu. Vše je ale velmi individuální.
Občas se ženy setkají také s nabídkou císařského řezu z důvodu oční či srdeční vady, diabetu nebo psychiatrické diagnózy. Tyto a jim podobné situace je třeba vždy individuálně vyhodnotit a případně požádat o další názor.

Některé důvody k provedení císařského řezu jsou relativní a v každé porodnici se k nim staví jinak. Zatímco pro jednu porodnici je poloha koncem pánevním překážkou vaginálního porodu, jiná spontánní porod umožní.

Je proto dobré vždy využít práva na druhý názor a ptát se na zvyklosti dané porodnice a jejich zkušenosti.

Co vás při císařském řezu čeká?

V případě plánovaného císařského řezu se někdy může vyplatit volit klidně i vzdálenější porodnici, která dokáže vyhovět vašim přáním ohledně přítomnosti partnera, bondingu s miminkem či poporodní péče.

Mnohé postupy v českých porodnicích bohužel nejsou sjednocené, závisí na zvyklosti daného zařízení. Pokud si přejete prožít respektující či laskavý císařský řez, doporučujeme se dopředu ptát na vše, co vás zajímá.

Pokud vás čeká plánovaný císařský řez, měla byste mít možnost probrat s lékařem průběh porodu, všechna rizika a také vaše otázky ohledně přítomnosti partnera či jiné doprovázející osoby na sále, bondingu s miminkem či pobytu na oddělení šestinedělí.
Pokud se chystáte na vaginální porod, pravděpodobně se o císařském řezu dozvíte pouze z tzv. informovaného souhlasu, který obdržíte při registraci. Každá porodnice má informované souhlasy zpracovány jinak, liší se nejen množstvím informací, ale i stylem jazyka – některé mohou být více odborné a méně srozumitelné.
Pokud máte pocit, že informacím nerozumíte nebo jich nemáte dostatek, ptejte se svého ošetřujícího lékaře. Ptát se je naprosto normální a na respektující odpověď máte právo nejen během těhotenských poraden, ale i v případných akutních situacích.
V některých porodnicích nastupujete k výkonu den předem, v jiných zase až v den výkonu. Součástí příjmu je i prostudování informovaného souhlasu, případně kontrola laboratorních výsledků. Každá porodnice má svá vlastní organizační pravidla. Několik hodin před operací je nutné nejíst, je naopak vhodné dostatečně pít, ovšem ne všechny porodnice příjem tekutin před operací podporují.
Některé porodnice vyžadují klystýr, holení v oblasti řezu, případně mají požadavky na úpravu nehtů či vyžadují čistou pleť bez make-upu. Je to ale velmi individuální, vždy byste měla dostat konkrétní informace a možnost domluvit se na vzájemně příjemných podmínkách.
Porodní asistentka zavede močový katetr (cévku) a žilní kanylu, nohy jsou staženy kompresními punčochami nebo obvazem, aby se snížilo riziko trombózy. Operační oblast je desinfikována a zarouškována sterilním krytím. Jsou podána antibiotika, případně léky proti zvracení. Cévku, jejíž aplikace může být nepříjemná, je možné zavést až po podání anestezie.
Anesteziolog proveze buď spinální nebo celkovou anestezii. Po celou dobu by s vámi měl porodní tým komunikovat a dopředu informovat o všech úkonech, které následují.
Některé porodnice umožňují přítomnost partnera či jiné doprovázející osoby na sále, což je pro ženu většinou velmi uklidňující a příjemné.
Po aplikaci anestezie lékař postupně přeruší 6 vrstev tkání – kůži, podkoží, fascii, svaly, pobřišnici a děložní stěnu. Po protržení (není nutné) vaku blak je miminko vybaveno z dutiny děložní a břišní. Ideálně se vyčká alespoň minutu na dotepání pupečníku.
Následuje bonding, pokud je vše v pořádku a porodnice ho podporuje. Jsou podána uterotonika (kupříkladu syntetický oxytocin), která pomohou s odloučením placenty a sníží riziko krevní ztráty, které je u císařkého řezu vyšší.
Následně je placenta vybavena z dělohy a lékař zkontroluje stav děložní dutiny a rány. Následuje šití, které trvá asi 30 až 45 minut, pokud nedojde ke komplikacím. Děložní stěna by měla být šitá ve dvou vrstvách, což může v budoucnu zvýšit šanci na vaginální porod po předchozím císařském řezu (VBAC).
Žena je převezena na pooperační pokoj, JIP nebo nadstandardní pokoj oddělení šestinedělí – záleží na podmínkách. Anestezie odeznívá 6 až 8 hodin.
Asi 8 až 12 hodin po operaci žena vstává, v některých porodnicích je to i dříve. Časná vertikalizace je žádoucí pro rychlejší zotavení, přestože pro ženu bývá velmi náročná a bolestivá.
Průběžně se kontroluje zdravotní stav – krevní tlak, teplota či krvácení. V některých porodnicích za ženou dochází fyzioterapeut, který vysvětlí péči o jizvu a nové pohybové návyky.
S péčí o miminko pomáhá personál oddělení šestinedělí či partner nebo dula, pokud je společně se ženou a miminkem na nadstandardním pokoji.
Pokud je vše v pořádku, žena s miminkem je propuštěna domů 3. – 5. den po operaci. Některé ženy si po propuštění z porodnice zajistí péči komunitní porodní asistentky nebo duly, které pokračují v poporodní péči v domácím prostředí.
Je velmi vhodné, aby žena po porodu (ne nutně až po skončení šestinedělí) navštívila gynekologického fyzioterapeuta, který má s rekonvalescencí po císařském řezu zkušenosti.
Ženy by měla mít informace o tom, jak pečovat o svou jizvu, aby předešla různým komplikacím s ní spojených – třeba vzniku srůstů. Je ideální, pokud tyto informace dostane už v porodnici.

„To, že rodíte císařským řezem, z vás automaticky nedělá pasivní článek celého procesu. Ve svých rukách máte nejen porod, ale i to, co se bude dít po něm.“

— Bc. Magdaléna Ezrová, porodní asistentka

Co všechno můžete ohledně svého porodu ovlivnit?

Zejména v případě plánovaného císařského řezu, kdy dopředu znáte termín porodu, není nutné automaticky volit nejbližší porodnici a dál to nic neřešit.
Pokud máte nějakou představu o tom, jak chcete porod prožít, vyplatí se konzultace vašich přání i v dalších porodnicích. Některé ženy považují za důležité, aby měla porodnice špičkovou neonatologii, jiné si zase přejí, aby po narození miminka nedošlo k separaci.
Rozhodujte se vždy podle toho, co je důležité pro vás.
Pokud je pro vás důležité prožít zrození vašeho miminka společně s partnerem, hledejte porodnici, která tuto možnost standardně nabízí. Explicitně se ptejte, zda je možné, aby s vámi byl partner přímo na sále. Při císařském řezu v částečné anestezii neexistuje objektivní důvod, proč by to nemělo jít.
Pokud si přítomnost u porodu partner nepřeje, ale vy tam nechcete zůstat sama, můžete si jako doprovod vzít svou porodní asistentku, dulu nebo jinou doprovázející osobu – třeba maminku, sestru nebo kamarádku.
Zatímco v jedné porodnici je bonding po císařském řezu standardní praxe, v jiné porodnici bude personál hledat všemožné důvody, proč ho neumožnit. Pokud bonding s matkou není možný (třeba pokud je žena v celkové anestezii), je vhodné, aby ho zajistil otec miminka. I tento požadavek může být zmíněn v porodním přání.
V některých porodnicích jsou ženy po operaci automaticky přemístěny na JIP, zatímco miminko je odvezeno na novorozenecké oddělení. Zejména v menších porodnicích, kde JIP není, bývají ženy na klasických či nadstandardních pokojích oddělení šestinedělí, kde bývá šance na nepřetržitý kontakt s miminkem vyšší.
Z pozice rodiče můžete svobodně rozhodovat o tom, jakým způsobem bude o miminko ze strany personálu pečováno – s výjimkou akutních stavů, kdy je potřeba neprodlený zásah lékaře.
Pokud máte vlastní představu nebo si nepřejete provést některé rutinní úkony (injekční podání vitaminu K, koupání bezprostředně po porodu či dokrmování umělou kojeneckou výživou), je dobré o tom personál oddělení šestinedělí dopředu informovat. Třeba formou porodního přání.
Přestože edukace ohledně péče o jizvu po císařském řezu se postupně zlepšuje, stále v některých porodnicích personál nevěnuje této problematice žádnou pozornost.
Už pár hodin po císařském řezu je vhodné do oblasti jizvy dýchat. Je to ta nejlepší prevence vzniku srůstů. Jizva i okolní kůže bude první dny spíše necitlivá, což je důsledek narušení kožních nervů.
Bříško si můžete hladit, jemně ho stimulovat dotekem či jemným štípáním. Čím dřív si k jizvě najdete cestu, tím vyšší šance bude na to, že se dobře zhojí.
Pár týdnů po porodu je velmi vhodné navštívit fyzioterapeuta, který má se ženami po císařském řezu zkušenosti.
Zejména v případě akutního císařského řezu bývá přijetí porodního příběhu často dlouhá a náročná cesta. To, jak dopadl váš porod, není v žádném případě vaše selhání. Porod je dynamický proces, má na něj vliv spousta okolností a mimo jiné i prostředí, ve kterém probíhá.
Stejně tak v případě plánovaného císařského řezu mohou ženy cítit pocity zklamání či nejistoty, zda se rozhodly správně. Všechny tyto pocity jsou naprosto validní a nikdo nemá právo je jakkoliv bagatelizovat.
Pokud máte potíže svůj porodní příběh přijmout, velmi může pomoci konzultace s porodní asistentkou, dulou nebo třeba i kamarádkou s podobným příběhem. Mít možnost svěřit se v bezpečném kruhu je velmi cenná a úlevná zkušenost, v některých městech za tímto účelem vznikly podpůrné mateřské skupiny.
Pokud negativní pocity nepřejdou, je dobré vyhledat pomoc psychologa či psychoterapeuta. Pomocnou ruku může nabídnout například i projekt Úsměv mámy.

Samozřejmě vždy záleží na tom, zda vše probíhá standardně a bez komplikací. V akutních případech se může stát, že vše nebude běžet tak, jak si přejete. I tak ale máte právo na respektující komunikaci ze strany personálu a aktivní snahu o naplnění vašich přání, pokud to alespoň trochu bude možné.

Může být císařský řez laskavý?

Některé české porodnice nabízí ženám prožít tzv. laskavý císařský řez (jinak také respektující, jemný či šetrný). Jedná se o soubor procesů, které se snaží operační porod co nejvíce přiblížit porodu spontánnímu.

Po provedení řezu je miminko velmi něžně vybaveno z dutiny břišní, někdy se mu dá dokonce prostor na to, aby se dostalo na svět částečně samo. Pokud nedojde ke komplikacím, je miminko ihned po narození položeno na nahý hrudník ženy, nechá se dotepat pupečník a proběhne pokus o první přisátí. Vše ve velmi intimní a respektující atmosféře.

Tento tzv. bonding může probíhat i na hrudníku partnera přímo na operačním sále.

„Císařský řez může být pozitivní zážitek, jakkoliv je to operace, která je velmi závažná. Začíná to už tím, že je žena správně informovaná, na operačním sále se jí personál představí a dopředu jí říká, co se bude dít.“

— doc. MUDr. Ondřej Šimetka, PhD. MBA, gynekolog a porodník

Nejčastější otázky

Během císařského řezu může být využita buď anestezie částečná či celková.
Při použití celkové anestezie je žena uspána, necítí bolest a nevnímá, co se během porodu děje. Obecně je celková anestezie považována za větší zásah do organismu ženy, negativní vliv má také na miminko. Proto je třeba ho dostat na svět co nejdříve po aplikaci anestezie, aby se léky do jeho těla přes placentu dostaly v co nejnižší možné míře.
Pokud je žena během porodu v celkové anestezii, porodnice většinou neumožní přítomnost doprovázející osoby na sále. Není také možný bonding ženy s miminkem. Do probuzení ženy zůstává miminko u doprovázející osoby nebo v péči novorozeneckého oddělení.
Naopak při částečné (jinak také svodné) anestezii – spinální či epidurální – je žena při vědomí, necitlivá je pouze dolní polovina jejího těla. Pokud se neobjeví komplikace, je možný skin-to-skin bonding či pokus o první přisátí. Partner či jiná doprovázející osoba může být se ženou během operace na sále.
Největší výhodou svodné anestezie je skutečnost, že žena je o všem informována, vidí po porodu své miminko, je s ním v kontaktu a dostane informace o jeho stavu.
Nevýhodou částečné anestezie je náročnější aplikace, při které je třeba zůstat naprosto v klidu, což bývá v pokročilé fázi porodu pro ženy náročné. Ve velmi akutních situacích není vzhledem k delší aplikaci vhodná. Pokud to jenom trochu jde, měla by být částečná anestezie ale první volbou.
Může se stát, že zvolená anestezie a podání dalších léků vám způsobí nevolnost či pocity na zvracení, někdy ke zvracení opravdu dojde. Nemusíte se kvůli tomu cítit provinile, personál je na to zvyklý a situaci by měl velmi vstřícně a profesionálně vyřešit. Některé ženy také zažívají během porodu nezastavitelný třes nebo chlad.
Může vás překvapit, že během vybavení miminka budete cítit pohyby v břišní dutině. Může to cukat, tahat, ale nikdy ne bolet. Pokud cítíte cokoliv nepříjemného, je třeba o tom personálu neprodleně říct.
Každá porodnice má své vlastní postupy. Obecně je dobré v porodnici před porodem strávit co nejméně času, pokud to není ze zdravotních důvodů nutné. Pokud si chcete co nejvíce posledních chvilek těhotenství užít doma v klidu společně s partnerem, ptejte se zavčas na podmínky hospitalizace ve vámi vybrané porodnici.
Mnohé porodnice přijímají k plánovanému císařskému řezu až v den zákroku.
Pokud není vaše těhotenství rizikové a nehrozí, že by miminko potřebovalo po porodu specializovanou neonatalogickou péči, můžete zvolit porodnici, kde ženy po císařském řezu nejsou umisťovány na JIP.
Optimální variantou je hospitalizace na nadstandardním pokoji oddělení šestinedělí, kde můžete být až do propuštění společně s partnerem. Některé porodnice mají i speciální rodinné pokoje pro ženy po císařském řezu, které jsou zároveň vybaveny i pro intenzivní sledování ženy po operaci.
Partner nebo jiná doprovodná osoba, např. dula, může pomáhat s péčí o miminko a není tak nutné, aby bylo odváženo na novorozenecké oddělení, než budete dostatečně při síle, abyste se o něj mohla starat sama.
S císařskými řezy se pojí vyšší riziko rozvoje respiračních a imunologických onemocnění v pozdější fázi života dítěte. Operační porod zvyšuje pravděpodobně také riziko výskytu alergií či chronických metabolických poruch.
Při průchodu porodními cestami je miminko v kontaktu s vaginálním mikrobiomem u matky, což je ideální stav pro nastartování jeho imunitního systému. Je prokázáno, že při akutním císařském řezu je mikrobiom dítěte bohatší než při porodu plánovaným (elektivním) císařským řezem. Na vývoj mikrobiomu dítěte má kromě způsobu porodu vliv také výživa v prvních letech života, kojení, užívání antibiotik či nadměrná hygiena.
Dalším negativním faktorem císařského řezu – nebo spíš systémového nastavení kolem péče o ženy rodící císařským řezem – může být poporodní separace, která může ovlivnit i kojení či ranou vztahovou vazbu miminka se ženou.

Může se vám hodit

Máte další otázku ohledně přípravy na císařský řez?
napiste@cisarovnam.cz a my informace na stránku doplníme.

Obsah této stránky vzniknul ve spolupráci s doc. MUDr. Ondřejem Šimetkou, Ph.D., MBA z Fakultní nemocnice Ostrava.