DOBRÉ VĚDĚT

Chci zpracovat trauma z porodu
císařským řezem

Co je to porodní trauma?

Nejčastěji je trauma spojováno s nerespektující péčí během porodu, nenadálou život ohrožující situací, necitlivými zásahy, odloučením od miminka či akutním ukončením porodu – třeba právě císařským řezem.

Porodní trauma je náročná psychická zkušenost, která nastala během porodního procesu. Bývá spojena s projevy intenzivního strachu, únavy, podrážděnosti, apatie či dezorientace.

Kolik žen má po porodu psychické potíže?

Podle Australian Birth Trauma Association se posttraumatický stresový syndrom (PTSD) týká každé páté ženy, která porodí své miminko s pomocí císařského řezu. 

Menší výskyt bývá u žen, které mají porod dopředu naplánovaný a prožijí ho v částečné anestezii. Vyšší riziko rozvoje traumatu představuje akutní císařský řez, zejména ten v anestezii celkové.

Jaké jsou příčiny vzniku traumatu?

  • Především první porody mohou překvapit svou délkou a intenzitou. Pokud porod neprobíhá v intimním a podporujícím prostředí, může být míra dyskomfortu a bolesti ještě více umocněna. Po takovém porodu, přestože třeba proběhl vaginálně a bez větších zásahů, může žena cítit celou škálu různých emocí – od smutku, po hněv, zklamání až po pocit nespravedlnosti.

    K těmto pocitům často přispívá i míra vlastního očekávání, které od porodu žena měla. Některé předporodní kurzy překládají porod jako něco, co by mělo v ideálním světě proběhnout snadno, rychle a bez bolesti – což se často s realitou systémového nastavení některých porodnic bohužel nepotkává.

  • Současné nastavení systému většinou příliš nerespektuje porodní proces, jeho dynamiku a fyziologii. S úmyslem urychlení porodu jsou ženám nabízeny různé intervence – klystýr, cévkování, dirupce vanku blan (tzv. prasknutí či puštění vody) či použití syntetického oxytocinu. Každý takový zásah s sebou nese řadu rizik a může (ale samozřejmě nemusí) způsobit různé vedlejší účinky, o kterých by žena měla být dopředu srozumitelně a objektivně informována.

    Zejména zásahy, které jsou provedeny bez souhlasu nebo dokonce proti vůli ženy (třeba nechtěná epiziotomie – nástřih hráze), mohou ženy vnímat velice traumaticky.

  • Bagatelizace bolesti, nedostatek empatie, manipulace, direktivní komunikace nebo zastrašování jsou naprosto zavrženíhodné způsoby chování. Přesto se během porodu či pobytu na oddělení šestinedělí mohou stát. Není výjimkou, že jsou ženy rodící císařským řezem často vystavovány nevhodným a dehonestujícím poznámkám, které jejich sebevědomí a psychické pohodě nijak nepomáhají.

    Pokud takové jednání ze strany personálu zažijete, máte možnost ho řešit s ředitelstvím porodnice formou oficiální stížnosti.

  • Situace, při které dojde k akutnímu a život ohrožujícímu stavu, může způsobit trauma nejen na straně ženy, ale také jejího doprovodu nebo i přítomných zdravotníků. Operační zakončení porodu v podobě vakuumextrakce (VEX), forcepsu (kleští) či akutního císařského řezu je vždy spojeno s velkým stresem, v případě akutní hypoxie plodu či masivního krvácení jde často o minuty.

    V těchto situacích je více než kdy jindy důležitá respektující komunikace zdravotníků se ženou a jejím doprovodem. Po porodu je velmi vhodné ženě a jejímu doprovodu vysvětlit, co se během porodu stalo a jak probíhalo řešení vzniklé komplikace (třeba pokud byla žena v celkové anestezii).

  • Porod císařským řezem mohou některé ženy vnímat jako vlastní selhání, mohou z něho být zklamané a smutné. Zejména akutní císařský řez nebo ten, o kterém bylo rozhodnuto v průběhu porodu, mohou ženy prožívat velmi negativně.

    Většinou se ženy na tento způsob porodu dopředu nepřipravují, nevědí, co je čeká a jen málo porodnic u nás se snaží o to, aby i císařský řez byl pro ženu, její doprovod a narozené miminko příjemným zážitkem.

    Ženy bývají překvapené intenzitou bolesti po operaci, zaskočí je délka rekonvalescence i separace od miminka, která je s císařským řezem ve většině porodnic spojená.

  • Narušování kontaktu mezi ženou a jejím dítětem je po porodu u nás stále velmi běžné, přestože už tolik výzkumů potvrdilo, jak destruktivní vliv tato praxe na jejich psychiku má. Po císařském řezu jsou ženy často umisťovány na JIP, zatímco jejich miminko je odvezeno na novorozenecké oddělení, odkud ho sestry vozí na kojení v různých časových intervalech. Někdy žena své dítě vidí až po mnoha hodinách.

    Odloučení od miminka má negativní vliv na utvoření rané vazby ženy a dítěte, narušuje mateřské kompetence, sebevědomí a u obou způsobuje vysokou míru stresu. Vlivem separace se mohou objevit také potíže s kojením. Ženy jsou často po porodu ze strany personálu manipulovány, že si musí především odpočinout.

    Kromě nastavených zvyklostí a určité míry pohodlí pro personál neexistuje důvod, aby fyziologický novorozenec nemohl být se svou matkou, pokud si to ona sama přeje. Po císařském řezu by měla být žena hospitalizována na poporodním pokoji ideálně spolu s partnerem nebo jinou doprovázející osobou, která ve spolupráci s porodními asistentkami nebo novorozeneckými sestrami zajistí péči o miminko, zatímco žena bude odpočívat.

  • Stále se v některých porodnicích děje, že ženám při prvním vstávání po císařském řezu personál nepomůže nebo nevhodnými poznámkami bagatelizuje bolest, kterou ženy po operaci zažívají. Kontroly porodního poranění probíhají na vícelůžkových pokojích za účasti dalších žen bez toho, aniž by personál kolem jednotlivých lůžek natáhl plentu. A tak bychom mohli pokračovat.

    I během hospitalizace v porodnici máte právo na zachování intimity během vyšetření a také důvěrnosti při sdělování informací týkajících se vašeho zdravotního stavu. Pokud vám chování personálu přijde nevhodné, je na místě na to upozornit přednostu oddělení nebo ředitelství porodnice.

Jaké má trauma projevy?

Ženy mohou pociťovat nesnesitelný strach o sebe či o miminko, mohou mít potíže se spánkem, nechtějí vycházet z domu a vyhýbají se sociálnímu kontaktu. Často se objevuje hněv, agrese či úzkost, která může vést až k sebevražedným myšlenkám.

Projevy porodního traumatu mohou být buď akutní, které většinou odezní do pár měsíců od porodu, anebo chronické, které mohou ženu provázet i mnoho let po porodu.

„Ženy, které měly traumatizující porodní zkušenost, se nejčastěji potřebují cítit vyslyšeny a ujištěny, že jejich reakce a pocity jsou normální a že mají oporu v rodině i u odborníků.“

— Mgr. Markéta Wojtovičová, psycholožka a terapeutka

Jak vzniku traumatu předejít?

Většině traumatických zážitků lze předejít citlivou komunikací, upřímnou snahou o respektováním přání ženy a vyjádřením empatie či podpory v situacích, které nedopadnou podle jejích představ.

Císařský řez automaticky neznamená porodní trauma. Stejně tak spontánní porod bez zásahů vždy nemusí znamenat, že trauma žena neprožije. Vždy to závisí na individuálním nastavení ženy a subjektivních pocitech.

  • Pokud vás čeká plánovaný císařský řez, měla byste mít možnost probrat s lékařem průběh porodu, všechna rizika a také vaši představu toho, jak chcete porod prožít. Pokud máte pocit, že informacím nerozumíte nebo jich nemáte dostatek, požádejte o další vysvětlení.

    Ptejte se na předoperační přípravu, průběh operace i kroky, které budou následovat. Zjistěte možnosti, které vám i vašemu miminku mohou porod zpříjemnit. Je možná přítomnost partnera či duly přímo na sále? Lze ztlumit světlo či využít aromaterapii? Jaká je v dané porodnici šance, že se podaří částečná anestezie?

    Myslete na to, co se bude dít po porodu s miminkem. Bude vám nebo vašemu partnerovi umožněn skin-to-skin bonding? Bude dostatek prostoru na dotepání pupečníku? Bude základní ošetření miminka provedeno ve vaší blízkosti nebo za přítomnosti partnera?

    Nabízí porodnice nadstandardní pokoj, kde s vámi bude celou dobu partner či jiná doprovázející osoba? Pracují v porodnici fyzioterapeuti, kteří vám vysvětlí, jak pracovat s jizvou? Jak porodnice přistupuje k laktačnímu poradenství? Bude respektovat vaše přání ohledně péče o miminko?

    Všechny tyto otázky vám dají konkrétnější představu o tom, jak porod v dané porodnici probíhá. Pokud se její zvyklosti nepotkávají s vaším očekáváním, zkuste se domluvit na kompromisu nebo se poohlédnout po jiné porodnici.

  • I v případě, že si přejete rodit spontánně a nečeká vás plánovaný císařský řez, je velmi dobré se připravit i na situaci, kdy by k sekci mohlo dojít. Cílem není se zbytečně stresovat, pouze být připravená na potenciální plán C.

    Pokud si k porodu píšete vlastní porodní přání, věnujte jeden odstavec i požadavkům na péči v případě akutního císařského řezu. Můžete vyjádřit svá očekávání ohledně zvolené anestezie (pokud nejde o vteřiny, je vhodnější provést anestezii částečnou), bondingu s miminkem, přítomnosti partnera na sále i poporodní péči.

    Pokud k akutnímu císařskému řezu opravdu dojde, ptejte se lékařů na vše, co vás zajímá. I v akutní situaci máte právo na respektující komunikaci a validní informace. V případě celkové anestezie, kdy skin-to-skin bonding miminka s matkou není možný, je vhodné, aby ho zajistil partner.

    Po porodu by za vámi měl přijít lékař a probrat s vámi, co se během porodu stalo, jak operační porod probíhal, zda je nyní všechno v pořádku a jak budou probíhat další dny v porodnici. Pokud nebudete mít ihned po porodu sílu na doplňující otázky, můžete o další konzultaci požádat později. Porodní zážitek můžete probrat také s porodní asistentkou nebo dulou.

  • Pokud se na vaginální porod po předchozím císařském řezu vědomě připravujete, je dobré do přípravy zahrnout i scénář, že porod znovu skončí císařským řezem. Jakkoliv je tato představa náročná a stresující, vyplatí se už v průběhu těhotenství pracovat na přijetí této varianty.

    Pokud byl pro vás první porod císařským řezem traumatickým zážitkem, je vhodné ho znovu rozebrat spolu s porodní asistentkou, dulou nebo zkušeným terapeutem. Mělo by dojít k pochopení, proč k císařskému řezu došlo a co trauma způsobilo. Byla to nechtěná separace miminka po porodu? Byla to necitlivá komunikace sestry na šestinedělí? Bylo rozhodnuto o císařském řezu z důvodu nepostupujícího porodu?

    Další porod bude pravděpodobně úplně jiný příběh a už teď máte možnost předejít všemu, co vás u předchozího porodu zklamalo. Pokud chcete zabránit separaci miminka, najděte si respektující porodnici, která nepřetržitou přítomnost s rodiči podporuje.

    Zahrňte do své předporodní přípravy fyzioterapii, ať má tělo pro porod tu nejlepší možnou výchozí pozici. Pečujte o svou jizvu a obklopte se podporujícím týmem, který vás podrží i ve chvílích, kdy o sobě začnete pochybovat.

    Šance na VBAC je větší, než se zdá. Vždy je ale fajn myslet i na druhou variantu, která může zahojit předchozí traumatický zážitek úplně stejně.

Nezvládla jsem porodit. Jsem špatná máma?

Císařský řez není snazší, méně bolestivější ani za každou cenu bezpečnější porod. To, že se vaše miminko narodilo císařským řezem, z vás nedělá horší matku. Neznamená to, že jste ho nezvládla porodit. Neznamená to ani, že vaše tělo selhalo.

Pro zdraví svého miminka jste podstoupila velkou břišní operaci, která zanechala na vašem těle i duši bolavou jizvu. Zasloužíte si adekvátní a laskavou péči, dostatek času na zhojení a veškerou podporu, která vám pomůže dojít ke smíření a odpuštění.

Jak zpracovat náročný porodní zážitek?

Naprosto zásadní je pochopit, proč porod proběhl tak, jak proběhl. Císařský řez se obecně lépe přijímá, pokud jsou na straně miminka či ženy jasné zdravotní indikace nebo dojde k akutní život ohrožující situaci.

Naopak pokud k císařskému řezu došlo z důvodu nevhodného vedení porodu či zbytečných zásahů, nebo žena byla manipulována do plánované sekce z diskutabilních důvodů, bývá cesta přijetí a odpuštění často dlouhá.

  • Zkreslené vnímání během porodního procesu může způsobit, že vám nebude tak úplně jasné, v jakém sledu k jakým událostem během porodu došlo.

    Pokud s vámi průběh porodu neprobral lékař a nedočtete se o něm ani z propouštěcí zprávy, vyžádejte si podrobnou porodní dokumentaci. Personál porodnice má zákonnou povinnost vést dokumentaci o každém jednom zásahu či vyšetření a vy máte právo do ní nahlédnout nebo si vyžádat kopii.

  • Popovídejte si o svém porodním zážitku s někým, kdo se orientuje v oblasti porodnické problematiky a dokáže vám reagovat i na případné co by – kdyby otázky.

    Může to být lékař, porodní asistentka, zkušená dula nebo i kamarádka, která si už podobnou zkušeností prošla. Myslete však na to, že nikdo, kdo u porodu přímo nebyl, vám nemůže dát jasné stanovisko. Může vám však nabídnout bezpečný prostor pro sdílení všech pocitů bez toho, aby váš prožitek bagatelizoval.

  • V dnešní době již u nás působí celá řada psychologů a psychoterapeutů, kteří vám mohou pomoci i s takto specifickou zkušeností.

    Projekt Úsměv mámy sdružuje peer-to-peer konzultantky, které se na pomoc ženám v těhotenství a po porodu zaměřují. Pokud vám osobní setkání s terapeutem nevyhovuje, můžete vyzkoušet online psychoterapii Hedepy.

    Některé zdravotní pojišťovny na psychoterapii přispívají, zeptejte se na možnosti příspěvků u té své.

„V porodnici mi nikdo nevysvětlil, proč k císaři došlo. Musela jsem sama hledat souvislosti a informace, abych byla schopná si odpustit.“

— Anna, císařovna

 Nejčastější otázky

  • V Česku fungují psychologové, kteří poskytují terapeutickou péči tzv. na pojišťovnu – mají smlouvu s vybranými zdravotními pojišťovnami a terapii tak můžete mít hrazenou. Bohužel takových psychologů a psychoterapeutů je nedostatek a pravděpodobně vám nabídnou delší čekací dobu.

    Další možností je zeptat se přímo u vaší zdravotní pojišťovny, zda na péči o duševní zdraví přispívá. Některé pojišťovny nabízejí speciální balíčky a terapii u soukromého psychologa nebo psychoterapeuta (nebo alespoň nějakou část její ceny) vám zpětně proplatí.

    Využít můžete také různé projekty věnující se duševnímu zdraví, například mobilní aplikaci Nepanikař nebo projekt Úsměv mámy, který poskytuje peer-to-peer konzultace v několika městech.

  • Po porodu můžete zažívat celou škálu emocí a stavů, které mohou být spojené s úzkostí či depresivními stavy. Laktační psychóza je spíše vzácný psychický stav, který je spojený s extrémními výkyvy nálad, výpadky paměti nebo poruchy soustředění. Mnohem častěji se u žen po porodu objevuje poporodní blues, poporodní úzkosti či deprese, projevit se může také posttraumatická stresová porucha (PTSD).

    Pokud se točíte v kruhu dlouhodobého smutku, vyčerpání, strachu o miminko nebo se vám neustále vrací situace, které nastaly během porodu, doporučujeme vyhledat odbornou psychologickou pomoc.

  • Protože ve společnosti stále přetrvává mýtus, že období těhotenství a mateřství má být vůbec to nejkrásnější v životě každé ženy. Příchod miminka na svět je mnohdy náročná a nepředvídatelná situace. Porod (vaginální i císařský) je pro každou ženu i rodinu transformačním zážitkem a každá žena se s ním vyrovnává jinak. Je v pořádku, pokud se štěstí a bezpodmínečná mateřská láska neobjeví hned. Proces zamilovávání se do vlastního dítěte může být postupný a někdy vyžaduje více času. Je to naprosto v pořádku a není důvod se kvůli tomu cítit provinile.

    Vše, co cítíte a prožíváte, je validní. Pomoci vám může sdílení všech emocí a myšlenek v bezpečném prostředí, kde nehrozí bagatelizace nebo nevhodné poznámky, které ve vaší mysli zasejí jen další obavy a pochybnosti. Může to být vaše dula, porodní asistentka nebo právě psycholog či psychoterapeut.

  • V akutní situaci můžete využít Linku první psychické pomoci nebo nejbližší krizové centrum s osobní pomocí. Péče je koncipovaná jako krátkodobá a nenahrazuje se jí dlouhodobá a systematická ambulantní psychoterapeutická ani psychiatrická péče.

Může se vám hodit

Máte další otázku ohledně porodního traumatu? 
napiste@cisarovnam.cz a my informace na stránku doplníme. 

Obsah této stránky vzniknul ve spolupráci s Hedepy.