Jak se u nás rodí aneb Máme data!

Je tomu pár týdnů, co APODAC – Asociace pro porodní domy a centra publikoval čerstvá data, která po dlouhých letech informačního vakua konečně poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). V prvních z publikovaných statistik APODAC zpracoval míru provedení císařského řezu napříč všemi českými porodnicemi. Co díky nim víme a nevíme?


Pro všechny, kteří se v českém porodnictví pohybují, je veřejné publikování dat velká věc. Jak píše APODAC: „Data považujeme za skvělý podklad pro start debaty o kvalitě péče.“ Od roku 2014 jsme data o tom, jak se v jednotlivých porodnicích rodí, neměli. Nevěděli jsme, jakou míru císařských řezů, jaký podíl nástřihů hráze, indukovaných porodů nebo třeba úspěšnost vaginálních porodů při poloze miminka koncem pánevním daná porodnice má. Tedy pokud to porodnice samy od sebe neuveřejňovaly.

A tak nám nezbývalo než si informace zjišťovat ve facebookových skupinách, mateřských fórech, spoléhat na zkušenosti kamarádek nebo dát v lepším případě na doporučení porodní asistentky nebo duly. Absenci dat se snažilo mnoho let řešit například Aperio prostřednictvím projektu Průvodce porodnicemi. V něm se snažilo o mapování českého prostředí porodnic na základě zkušeností rodiček.

ÚZIS se dlouhá léta oháněl tím, že takto konkrétní data veřejnost znát nepotřebuje. Že by docházelo k jejich dezinterpretaci a zneužívání k poškození praxí v jednotlivých porodnicích. Letos však Ústavní soud na základě desetiletého soudního sporu porodní asistentky Anny Škvorové a vědkyně Jarmily Hnilicové rozhodl, že právo na data prostě máme. Jak zaznělo u soudu: „Pravda a skutečnost nemůžou být dehonestující.“ 

Podrobná data najdete na webu APODAC

Kompletní data najdete na webových stránkách APODAC

Proč je dobré data znát?

Transparentní data nám dávají představu toho, jak se v dané porodnici rodí. Není třeba mít vystudovanou sociologii, aby z dostupných dat člověk vyčetl, jakou šanci na jaký zásah v jaké porodnici má. Jsou skupiny žen, pro které tato čísla mohou být naprosto zásadní. Pokud se například žena aktivně snaží po císařském porodu další miminko porodit vaginálně, výběr respektující porodnice, která jí nabídne maximální podporu, jí šanci na úspěch zásadně zvyšuje.

Uvědomujeme si, že mezi ženami bude skupina, pro kterou data podstatná při výběru poskytovatele péče nejsou. Potvrdila to i anketa na našem Instagramu, kde pro možnost „data znát nechci“ hlasovalo 9 % sledujících (z počtu 738 respondentů). Je samozřejmě v pořádku, pokud při výběru porodnice koukáte na jiná kritéria.

Přesto si myslíme, že právě dostupnost dat je základním právem každé rodičky.

Jak v datech číst?

Porodnice v České republice jsou rozdělené do tří skupin –

  1. Perinatologické centrum intenzivní péče

  2. Perinatologické centrum intermediární péče

  3. Zařízení primární úrovně

První dva výše zmíněné typy porodnic nabízejí vysoce specializovanou péči o riziková těhotenství, předčasně narozená miminka (perinatologická centra intenzivní péče od 24+0, perinatologická centra intermediální péče od 32+0), řeší těhotenství miminek s vážnými vývojovými vadami, vícečetná těhotenství a podobně. Je tedy jasné, že právě podíl císařských řezů bude u těchto institucí vyšší než u běžných porodnic a má to svou logiku.

Přesto je potřeba se na problematiku podívat podrobnější optikou. A ptát se dál.

  • Jakou šanci na císařský řez má v perinatologickém centru na bezzásahový vaginální porod fyziologická rodička?

  • Jak to, že jedno perinatologické centrum intenzivní péče má ani ne 25 % podíl císařských řezů, zatímco jiné více než 40 %?

  • Jaká část provedených císařských řezů je naplánována z diskutabilních důvodů?

  • Kolika ženám je naplánovaný císařský řez z důvodu tzv. nepostupujícího porodu?

  • Kolik porodů císařským řezem započalo indukcí?

  • Proč v některých porodnicích prakticky není možné vaginálně po předchozím císaři (nebo císařích) porodit, zatímco doslova o barák vedle je šance více než přívětivá?

Bude potřeba ještě dalších hlubších analýz, dat a odborných komentářů, abychom mohli vyvodit konkrétní závěry. Pomoci by mohla také data z podrobné Robsonovy klasifikace, která budou uveřejněna na letošní konferenci POROD 2023, kterou v Ostravě pořádá doc. Ondřej Šimetka z FNO. Právě Robsonova klasifikace analyzuje podíl císařských řezů na úrovni deseti skupin rodiček a udává optimální míru operačního porodu v každé z nich.

Jakmile budeme mít i tato data, bude mnohem snazší zhodnotit, zda je daná porodnice pro ženu s fyziologickým těhotenstvím nebo pro tu, která si i v méně obvyklé situaci (konec pánevní, VBAC, dvojčata) přeje přirozený porod, tou správnou volbou.


Kompletní data najdete na webu Národního registru reprodukčního zdraví, jednotlivé datové sady pak zde.

Děkujeme členům APODAC, porodní asistentce Anně Škvorové a vědkyni Jarmile Hnilicové za odvahu a energii, díky které data k dispozici máme.

Císařovnám

Tvoříme místo, kde najdou podporu a relevantní informace všichni, kterým do života vstoupil císařský řez.

Previous
Previous

Atypické hojení jizev po císařském řezu

Next
Next

Příběh Kristýny: I když porod nedopadl podle představ, za jizvu se nestydím